středa 6. května 2020

Co mne jen tak napadlo

Během posledních dnů jsem přemýšlel o prapodstatě blížící se ekonomické krize. Podle mého názoru jsou jejími viníky zejména tzv. levné peníze, které byly poskytovány bankovnními institucemi  zákazníkům, kteří si chtěli dopřát i to na co něměli ekonomická práva.

Během posledních třiceti let se v naší zemí velmi posunul fenomén chápání "něco za něco", který původně znamenal, že člověk toužící po nějakém užitném statku si na něj musel nejprve ušetřit a pak si jej opatřit. Tento princip byl narušen snahou bank získat mnoho nových zákazníků tím, že jim dovolil pořídit si vysněné zboží či statky na úvěr. Také reklamní kampaně nabádaly lidi k tomu, aby si zboží a služby pořizovaly hned a neztráceli čas.

Výsledkem byla změna lidského chování, která byla v přímém rozporu s tradičními ekonomickými cykly spotřeby a úspor. Díky tomu si mnoho lidí koupilo nemovitosti zatížené hypotékou, různé dopravní prostředky pomocí spotřebitelských úvěrů nebo leasingu. Vše bylo velmi optimistické do doby, než se začaly ekonomické parametry měnit k horšímu. Omezení výroby způsobené vyhlášení stavu nouze odstřihl mnoho lidí od příjmů, ale jejich závazky vůči věřitelům zůstaly.
Stejná situace existuje v podnikání. Mnoho firem expandovalo nikoliv zásluhou vlastních finančních zdrojů, ale díky mohutným půjčkám, které jim poskytly banky. Nechme nyní stranou důvod pro se tomu tak dělo.

Důsledkem této nevyrovnané situace, kdy na jedné straně máme mnoho individuálních dlužníků, kterým reálně hrozí snížení životní úrovně za předpokladu, že banky použijí svá práva, když neobnoví cyklus splácení v důsledku i krátkodobé nězaměstnanosti jsou nasnadě. Lidé začnou v bankách oprávněně vidět nepřítele a to není pro nikoho dobré.
Podobně mnoho podniků spadne v důsledku neschopnosti platit své závazky do konkursu a tím se pravděpodobně rozšíří řady nazaměstnaných. To to bude mít cenu možná někdo koupí a možná tako ne. Jde o to, že je ukáže křehkost situace, kdy většina viditelné prosperity je postavena na úvěrech a hypotékách.

Nechci a nejsem příznivcem jakýchkoliv výkyvů v ekonomice, ale mám pocit, že se blíží krize, která tu ještě nebyla. Svět bude muset radikálně změnit svůj postoj k investičnímu riziku, k podmínkám kvalifikace žadatelů o úvěry či hypotéky. To co před časem navrhla ČNB bude velmi pravděpodobně překonáno novými podmínkami, které budou definovat samy banky.

Myslím si, že lidé, kteří budou mít zaměstnání budou po mnoha letech opět "myslet na zadní kolečka" a budou velmi pečlivě zvažovat do jakých finančních závazků se v budoucnu pustí. Vývoj nezaměstnanosti příštích měsíců ukáže hloubku koronavirové ekonomické krize. Vládní plán na bezhlavé ŕozdávání peněz z helikoptéry přinese krátkodobé oživení, ale ve svém dlouhodobém důsledku to bude stejně účinné, jako léčit infarkt náplastí.

Myslím si, že finanční trhy zareagují tím, že budou zdražovat peníze a jejich dostupnost. Tím se jistojistě omezí spotřeba a to bude další negativní efekt pro všechna ministerstva financí na světě.

Lidé, kteří vyměnili dostatek hmotných statků za finanční otroctví si možná uvědomí, že tyto předměty budou stárnout, ale jejich finanční závazky budou po mnoho let stále neúnavně stejně vysoké. Úvahy typu co s domem, když jeho splácení je nad mé možnosti, co s autem, když nemám na benzín budou častější než dřív. Moc si přeji, aby takových rozhodování bylo co nejméně.

Nechci tento příspěvek končit pesimisticky. Jde o to, že každá krize má své rozměry a svět bude spolupracovat na řešení. Celosvětový finanční řád nemůže dovolit pozastavení globálních ekonomických kanálů, kterými proudí peníze, produkty a služby po zeměkouli. Jen je třeba počítat s tím, že nový styl života bude možná odlišný. Možným důsledkěm bude, že reálné peníze budou opět ceněné.

Přeji všem čtenářům, ať projdou krizí roku 2020 nezraněni ekonomicky a sociálně.

Žádné komentáře:

Okomentovat

O ceně a hodnotě

Na základě účetních pravidel, která se používají pro stanovení hodnoty majetku, jsme schopni přesně vypočítat hodnotu nemovitých a movitých ...