Jak podpořit gastro ekonomiku

V posledních týdnech se pandemická situace v naší zemi zlepšila. Jedním z důležitých atributů byla změna vládních nařízení, která umožní opětovný provoz mimo jiné i restauracím a hotelům. Na jedné straně tu máme nedočkavé potencionální klienty a na straně druhé množinu zařízení, která po mnoha měsících neprovozu opět přivítají klienty. Myslím, že je to velmi dobře. Nesmí však dojít k tomu, že ceny služeb porostou, aby byl vykompenzován výpadel příjmu po dobu koronavirové krize. Je to pro mnohé podnikatele asi lákavá myšlenka, ale přinesla by velmi pravděpodobně jen krátkodobý užitek. Lepší bude, když se znovuotevřené služby pokusí obnovit loajalitu svých bývalých klientů nabídkou lepších služeb. Domnívám se, že po dobu nečinnosti mnoho provozoven restaurací a hotelů vytvořily nový koncept svého podnikání. Věřím, že se zamysleli nejen nad novými jídelníčky, ale i nad způsobem, jak své služby nabízet a propagovat. Minulé měsíce nás utvrdily v tom, že všechno lze dělat jinat. I to nejobyčejnější podnikání lze svým způsobem oživit, zlepšit a zmodernizovat. Lze zapojit systémy na základě osobního doporučení, inovované věrnostní systémy či oprášit polozapomenutý koncept 2 za 1. Tento motivační systém byl před lety populární v jihoevropských turistických destinacích. Základem tohoto konceptu bylo garantování poskytnutí jídel či hotelového ubytování pro dva za cenu jednoho. Podle mého názoru to fungovalo, protože klient měl pocit, že ušetřil a podnikatel měl menší zisk, ale měl jej. Kdyby se tento koncept začal masivně propagovat a používat na základě regionálních pravidel, tak by to umožnilo restauracím a hotelům oživit poptávku. Lidé si totiž zvykli necestovat, vařit si doma a obejít se bez mnoha věcí, které byly běžné v roce 2019. Novodobý koncept českého gastro-hotelového trhu je vylákat potencionální klienty z jejich domácího zápecí a motivovat je nějak odjet, něco poznat a zažít. Naše země nabízí mnoho krás a je třeba toho teď využít, než se lidé raději než na Šumavu vydají do Itálie či Francie. Mnoho místních hotelových a restauračních zařízení může pomocí konceptu 2 za 1 získat. Jde o to, že při vhodné kombinaci ubytovacích kapacit, restauračních služeb a doplňokých zážitků lze mnoho získat. V mnoha odvětvích služeb se užívá RPU neboli Revenue Per User. Když kupříkladu telefonní společnost nabízí oddělené datové a hlasové tarify, tak má velmi dobře spočítáno, že se jí to vyplatí. Převedeme-li tento model do jiného prostředí, tak uvidíme možnosti v oblastech snídaňových menu, kavárenských služeb, speciálních restauračních menu a výhodnějších tafifů místních turistických atrakcí. Jinými slovy přišedší návštěvník v destinaci se bude cítit polichocen místní "výhodnou" nabídkou a nebude detailně přepočítávat co utratí. Nalákán na model 2 za 1 sice může opticky ušetřit, ale ve skutečnosti to bude jinak. Domnívám se, že tento koncept představuje "něco za něco". Dnes nejde o to vyhrát první bitvu na pokoronavirovém poli, ale opět být lákavou a mnohoslibnou destinací pro lidi, kteří skoro zapomněli, že i restaurace, výlety a zážitky jsou stále součástí života.