O novém pohledu na finanční řízení

Finanční řízení podniků se léty drží neměnné tradice, která je daná požadovanými úředními výkazy podle zákona. V nich se sice zobrazují povinné finanční informace,ale podle mne je to málo. Podle mého názoru je jedna věc splňovat svou zákonnou povinnost a druhou věcí je pracovat se všemi informacemi potřebnými pro opravdové finanční řízení. Nemám na mysli okamžitou znalost znalost celkového objemu vystavených faktur, zinkasovaných pohledávek, hodnotu skladových zásob a jiných prvků finanční abecedy. To jsou věci běžně dostupné z moderních informačních systémů. Chtěl bych, aby finanční řízení nějakým způsobem reagovalo taské na nefinanční data, které jsou podstatná a ovlivňují realizované výstupy. Mám na mysli například spolupráce s aktuálními a potencionálními dodavateli, rozšiřování produktového portfolia na základě aktuálně zjištěné demand supply, možná rizika geopolitického charakteru a možné přizpůsobení výroby osobním preferencím konkrétnch zákazníků. Finanční řízení nemůže být jen matematickou výslednicí finančních údajů, ale mělo by obsahovat i širokou paletu kvantifikovaných informací, které by se zaměřovaly na budoucnost a nikoliv na minulost. Chci tím říci, že moderní řízení ekonomických zdrojů podniku by se mělo v budoucnu začít podobat mechanismům, které dnes ovlivňují cenu akcií na NASDAQ. Cenu akcií ovlivňuje směs očekávání, finančních výsledků a potenciálu budoucího rozvoje, struktura zákazníků a mnoho dalších věcí. Profesní fundamenty finannčího řízení jistojistě nikam nezmizí, ale měly by se obohacovat o často neměřitelné prvky, které mají vliv na to za co a proč lidé směňujéí své peníze za reálné ekonomické statky. S dnešními možnostmi evidovat a vyhodnocovat tržní prostředí a související vlivy na půdoporysu daného samostaného ekonomického celku by to neměl být příliš velký problém. Takové změna profesního paradigmatu by mohla být největší revolucí ve finančním řízení za posledních sto let.Budoucnost finančního řízení není ve stále dokonalejší evidence minulosti, ale ve schopnosti včas rozpoznat a kvantifikovat faktory, které budou ovlivňovat budoucí ekonomický výsledek.

O uspořádání světa

Jsou knihy, ke kterým se vyplatí vracet. Pro mne mezi ně patří Uspořádání světa Henryho Kissingera. Když kniha vyšla, četl jsem ji jako analýzu mezinárodních vztahů. Dnes ji čtu především jako knihu o způsobu přemýšlení a schopnosti uvažovat v dlouhém časovém horizontu. Žijeme ve světě okamžitých informací, rychlých komentářů a jednoduchých odpovědí. Každý den jsme vystaveni stovkám názorů, které nás vybízejí k okamžitému hodnocení. Přitom právě strategické myšlení vyžaduje ochotu dívat se dál než za horizont příštího týdne. Kissinger připomíná, že stabilní svět nevzniká náhodou. Je výsledkem dlouhodobého úsilí, diplomacie, respektu k pravidlům a odpovědnosti těch, kteří rozhodují. Bez schopnosti přemýšlet v souvislostech nelze vytvářet stabilní budoucnost. Tato úvaha však neplatí jen pro státníky. Platí stejně pro podnikatele, manažery i každého z nás. Kvalita našich rozhodnutí není dána tím, jak rychle odpovíme, ale jak dobře rozumíme souvislostem. V době, kdy je stále snazší převzít cizí názor, je schopnost samostatně přemýšlet jednou z nejcennějších konkurenčních výhod. A možná nejen v podnikání, ale i v životě.